Vodní díla (viz také ustanovení § 55 vodního zákona) jsou stavby budované na toku, sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Základními typy vodních děl jsou vodní nádrže a jezy.
Vodní nádrž je prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku. Podle účelu lze vodní nádrže rozdělit na tyto hlavní typy:
- zásobní nádrže,
- ochranné (retenční) nádrže,
- speciální účelové nádrže (např. vyrovnávací),
- rybochovné nádrže,
- víceúčelové nádrže.
Jez je vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům:
- zvětšení hloubky vody nad jezem,
- dosažení bezprostředního spádu,
- zmírnění průtočné rychlosti,
- zvýšení hladiny podzemní vody.
Základním hlediskem pro dělení jezů je jejich konstrukční řešení, rozeznáváme jezy pevné a jezy pohyblivé. U pevných jezů je hradící těleso nepohyblivé, a proto se voda vzdouvá trvale do různé výšky, kterou nemůžeme měnit, neboť je závislá na průtokovém množství. U jezů pohyblivých se hradící těleso dá buď sklopit, nebo úplně nad nejvyšší vodu vyhradit.
Klíčovým kritériem pro klasifikaci vodních děl je tzv. kategorie technickobezpečnostního dohledu (TBD), kterým se dle § 61 vodního zákona rozumí zjišťování technického stavu vodního díla, a to z hlediska bezpečnosti a stability a možných příčin jejich poruch. Provádí se zejména pozorováním a prohlídkami vodního díla, měřením jejích deformací, sledováním průsaku vod, jakož i hodnocením výsledků všech pozorování a měření ve vztahu k předem určeným mezním nebo kritickým hodnotám. Součástí technickobezpečnostního dohledu je i vypracování návrhů opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
Z hlediska technickobezpečnostního dohledu se vodní díla rozdělují do I. až IV. kategorie podle rizika ohrožení lidských životů, možných škod na majetku v přilehlém území a ztrát z omezení funkcí a užitků ve veřejném zájmu. Evidenci technickobezpečnostního dohledu včetně zařazení vodních děl do I. až IV. kategorie spravuje Ministerstvo zemědělství. Rozsah údajů a způsob vedení evidence technickobezpečnostního dohledu stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly.
Vodní díla zasahující do zájmového území
Interaktivní mapa všech vodních děl na území městyse Libštát je dostupná zde.
V zájmovém území povodňového plánu se nachází několik vodních děl IV. kategorie TBD. Nejvýznamnějším vodním dílem na území městyse je VD Větrov na bezejmenném vodním toku ID CEVT 10 180 549. Toto vodní dílo ani další vodní díla na území městyse Libštát nepřinášejí pro městys významné povodňové riziko, neb se nenachází na samotném toku Olešky, ale na jejích menších přítocích. Navíc objem i plocha těchto vodních děl není natolik velká, aby tyto vodní díla mohli ohrozit obyvatelstvo a infrastrukturu městyse ve větší míře. Kompletní výčet všech povodňově relevantních vodních děl na území městyse je v tabulce níže.
|
Název |
TBD |
Vodní tok |
Říční km |
Katastr |
Vlastník |
Plocha [ha] |
|
VD Černé Moře |
IV |
ID CEVT 10 180 570 |
1,6 |
Libštát |
Římskokatolická farnost Libštát |
0,18 |
|
VD Větrov I |
IV |
ID CEVT 10 180 549 |
0,86 |
Libštát |
SJ Chuchlík Josef a Chuchlíková Ludmila |
0,23 |
|
VD Větrov II |
IV |
– |
– |
Libštát |
Chuchlík Petr, Chuchlík Josef, Chuchlík Lukáš |
0,04 |
|
VD Větrov III |
IV |
– |
– |
Libštát |
Chuchlík Josef |
0,03 |
|
VD Větrov IV |
IV |
– |
– |
Libštát |
Jechová Maruška |
0,01 |
|
VD Bryndov |
IV |
ID CEVT 10 180 541 |
1,26 |
Libštát |
Láska Miroslav a Lásková Marie |
0,02 |
|
VD Pod Bryndovem |
IV |
ID CEVT 10 180 541 |
0,46 |
Libštát |
Jiří Palounek |
0,09 |
|
VD Koupaliště |
– |
– |
– |
Libštát |
Městys Libštát |
0,07 |
|
VD J3 U Koupaliště |
IV |
Oleška |
10,58 |
Libštát |
Česká republika (Povodí Labe) |
– |

